Co tě napadne když se řekne udržitelnost?
Udržitelnost (sustainability) – nový pojem do eko slovníčku. Spousta lidí si nedokáže představit, co udržitelnost znamená. Je to značka, která propaguje transparentní postupy, upřímné jednání a ekologické materiály? Je to pojem, který se někde z nenadání objevil a lidé ho používají aby byli IN? Je to jen výmysl, marketingový tah a další "buzzword"? Je to styl života každého z nás a přístup ke světu jako takovému? Udržitelnost je všechno tohle a zároveň není.
Už pár let se lidé začínají čím dál víc pídit po tom, co vlastně nakupují. Bohužel jich je zatím pořád strašně málo. Většinou jsou to mladší generace, které si tak nějak víc uvědomujou, že po nás nepřijde potopa, ale naše děti, děti našich dětí a tak dál.
- Co udělat proto, aby po nás zůstaly hodnoty, kterých si můžeme vážit a udržet tak určitou úroveň života?
- Jak vysvětlit dalším generacím, že nemůžou nakupovat každý měsíc ve výprodejích tuny hader? Ano hader, protože přiznejme si jak dlouho vydrží to triko za 59,- Kč nebo mikina za 249,- Kč ve slevě.
- A co další zbytečnosti, které pak křečkovitě kupíme v našich už tak přecpaných skříních, poličkách a krabicích?
Můj pohled na udržitelnost
Abych shrnula co to ta udržitelnost je... je to směr myšlení, kdy vědomě uvažuju nad nákupy věcí a zároveň využívám potenciál toho, co už mám. Pokud se něco rozbije, přemýšlím nejdřív nad tím, zda by byla možná oprava.
Pokud ne – můžu věc využít, aby měla jiný význam?
- Ze starých kalhot můžu vyrobit kosmetickou taštičku.
- Z odstřižků látky vykouzlím originální spací masky.
- Starý ručník rozstříhám a ušiju si pratelné odličovací tampóny.
- Z rozbitého talířku si udělám mozajkový svícen ze střepů.
- A tak dál...
Chápu, že spousta lidí na takové věci nemá čas, nervy nebo nápady. Existuje ale hodně šikovných lidí, kteří tuto schopnost mají a vdechují tak život novým věcem.
Udržitelná móda na TYKRÁSO
- Materiály používám výhradně přírodní.
- Oblečení šiju lokálně v České republice s ohledem na životní prostředí.
- Každou kolekci šiju v omezeném množství a každý kousek mi tak projde pod rukama.
- Dodavatele vybírám z Česka nebo Slovenska tak aby materiál necestoval přes půl světa.
Podporuji lokální značky
Pokud už si něco kupuju – podpořím raději lokální značku, která dbá na kvalitu a poctivě odvedenou práci. U těchto značek bývá celý proces výroby velice transparentní. Většinou značky nemají problém zákazníky s celým procesem seznámit. Můžeme tak na 100% vědět kde a kým byl každý kousek vytvořen.
Pomalá móda a udržitelnost v módním průmyslu
V případě módy je udržitelnost veliké téma. Slow fashion často využívá organických materiálů nebo se snaží recyklovat zboží již vyrobené – čím dál tím víc lokálních značek šije z organické bio bavlny nebo se snaží využívat recyklované látky. Šijí menší kolekce, které jsou nositelné celoročně. Nechrlí tak jednu várku oblečení za druhou a dbají na kombinovatelnost jednotlivých kousků.
Jen se prosím nenech zlákat velkými řetězci s oblečením. Ty se velice často chlubí tím, že využívají eko materiály. Bohužel jejich produkce je stále z veliké části tvořena ekologicky naprosto nepřijatelnými postupy. "Zelené kolekce" jsou tak marketingovým tahem, maskou pro veřejnost, že i oni se snaží dělat něco pro naši planetu. Přitom jsou to zrovna tyto značky, které můžou za nynější neudržitelný stav.
Krásná kniha, která ti otevře oči o tom kde, jak, kým oblečení vzniká a kde končí:
Veronika Blabla Hubková, Příběh skříně.
3 pravidla udržitelnosti
1. Důkaz místo slibů
Nejúčinnější cestou je jít příkladem. Ano, zase a znovu. Opakování je prostě matka moudrosti. Je to jako s dětma. Jak můžeš po dětech chtít aby nekřičely, chovaly se slušně, poděkovaly, pozdravily, poprosily? Nemůžeš, pokud se tak sám/sama nechováš. Pokud křičíš, nadáváš, neumíš základy slušnýho chování, tak se nemůžeš divit, že ani ty děti to neumí. A stejně tak to je i s lidma kolem tebe. Nevnucuj jim zbytečně něco o co evidentně nemají zájem ALE jdi příkladem. Ukaž jak vypadá tvoje skříň po detoxu, kdy ji zbavíš všeho co opravdu nepotřebuješ. (Jen prosím tě mysli na to, že ji netřídíš proto aby sis pořídila další zbytečnosti:)) Ukaž super sako ze sekáče, který má padnoucí střih a peckovní materiál. Pochlub se originálním kouskem od lokální značky, který jen tak někdo nemá. Uvidíš jestli se časem kolem tebe začne měnit i tvoje blízké okolí.
2. Nehledej změny u jiných
Pokud začneš pěkně pozvolna a zjistíš, že všeho všudy potřebuješ tak polovinu, možná třetinu, všech věcí, uleví se ti. Nehledej, ale dřív u jiných než začneš u sebe. To co je důležitý a proč s tím člověk začal, je vlastní pocit. Pocit, že je sice jeden z mnoha, ale i ten jeden se počítá. Uvědomíš si, že věcí potřebuješ mnohem méně a proto k nim máš větší citovou vazbu. Chováš se k nim lépe, vážíš si jich. Díky tomu, ti také déle vydrží. U ostatních vnímáme obecně změny jinak. Všímáme si jen toho co jsme sami schopní vidět. Přitom to nejdůležitější se děje v hlavě. Pro někoho může být obrovskej krok vpřed, že odolal náporům reklam s lákavým výprodejem. Pro někoho je to konec schraňování věcí tzv. "pro strýčka příhodu". Co kdyby náhodou? Každej to má jinak a každej si k tomu musí dojít sám. Důležitý je, že si každej tu svoji cestičku najde.
3. Nevyhazuj hned všechno co máš
Rozhodně to neznamená, že se teď musíš všeho zbavit. Je nesmysl teď všechny levný trika, kalhoty a blbůstky vyhodit, a nakoupit si znovu všechno od lokálních výrobců nebo ze sekáče. Přistupuj k tomu se selským rozumem a uvědom si kam by všechno to vyřazený harampádí putovalo? Do kontejneru? Na skládku? Do spalovny? Do sběrnýho dvoru? A co dál?? Co se s nim děje dál? Ne, ne, spíš si řekni před každým novým nákupem "Proč?". Proč to nakupuju? Potřebuju to? K čemu mi to bude? A když už vytřídíš ještě pěkné, použitelné věci, zkus jim dát druhou šanci. Prodej je, věnuj je, odvez je do azylového domu, do nadačního obchodu, do armády spásy. Nebo si udělej takový vlastní bleší trh s kamarády u sebe doma.